Stručná historie Sboru dobrovolných hasičů Bratrušov od založení až do současnosti

Sbory dobrovolných hasičů byly v našem regionu houfně zakládány v poslední třetině 19. století. Šumperský sbor vznikl v roce 1870 a v blízkých obcích byly vytvořeny např. v roce 1876 v Temenici a roku 1879 v Bludově - v Bratrušově vznikl o 11 let později.
K jeho zrodu došlo 8. prosince 1888. Zahajovací schůze se zúčastnilo 36 sousedů, kteří si jako kmotra pozvali velitele šumperských hasičů Franze Krebernika.
Prvním a dlouholetým bratrušovským velitelem se stal Johann Heinisch. Po jeho smrti v roce 1916 ho následoval Leopold Pohlner, od roku 1922 Johann Pohlner a posledním německým velitelem byl Johann Langer. Sbor byl v zásadě rozdělen na muže obsluhující stříkačku a lezce po žebřících. Velení tvořili mimo velitele jeho zástupce, velitel stříkačky, a jeho zástupce, velitel lezců a jeho zástupce, zbrojmistr, jeho zástupce, velitel zdravotníků, zapisovatel a velitel trubačů. Trubači byli zpravidla nejméně dva, protože v případě poplachu bylo potřeba pokrýt celou vesnici. Počet členů byl různý. Například v roce 1890 - 46, ale roku 1900 již 86. V roce 1925 ze 116 členů bylo 49 výkonných, 64 tzv. podpůrných a 3 byli čestnými členy.
Původní vybavení tvořila pouze přenosná ruční stříkačka, několik puten, žebříků, háků a sekerek. Před rokem 1909 byla zakoupena pojízdná ruční stříkačka. Více zpráv se dochovalo z roku 1924. Tehdy již stála hasičská zbrojnice, vedle ní se nacházelo 20 metrů vysoké lešení na sušení hadic. K dispozici byla pojízdná stříkačka na 4 kolech a jedna přenosná stříkačka, 6 stříkaček do kbelíků, 282 metrů hadic, vůz s navijákem na hadice, 5 různých žebříků, z toho 1 výsuvný 11 metrů dlouhý, hasičská lékárna a nosítka. V roce 1926 byly přikoupeny dvě soupravy žebříků. Osobní vybavení členů tvořilo 50 přileb, 50 čapek, 50 opasků, 17 sekyrek, 49 vlněných blůz a 49 blůz z pytloviny na cvičení a 49 kabátů. Asi od roku 1934 přibyly do výzbroje i plynové masky. V roce 1928 byla zprovozněna nová věž na sušení hadic a roku 1930 vznikla hasičská zbrojnice na horním konci vesnice.
Sbor hrál hlavní úlohu v kulturně-společenských akcích obce, pořádal zahradní slavnosti, divadelní představení, účastnil se oslav masopustů, kácení májů apod. Jeho hlavní náplní pochopitelně byla likvidace požárů. V Bratrušově, tak jako v jiných obcích docházelo od konce 19. století k velkému počtu požárů. Bylo veřejným tajemstvím, že většina těchto neštěstí souvisela s mimořádně výhodnými pojišťovacími podmínkami, takže si mohli pohořelí zpravidla dovolit postavit nové domy, případně hospodářské objekty. Například mezi léty 1927 až 1940 bylo v obci zaznamenáno více než 30 požárů různých objektů.
Největší hasičské události se udály v Bratrušově v letech 1909 a 1914, kdy se zde konaly okresní hasičské dny. 27. června 1909 proběhla událost následovně: V slavnostně vyzdobené obci byly postaveny 3 triumfální brány. V 5 hodin ráno se konal prostřednictvím místní kapely budíček, v 9 hodin proběhlo u triumfálních bran vítání hostů okresního výboru. Na hasičský den se sjelo 56 zástupců okresních sborů. V poledne se konal slavnostní oběd a po něm proběhlo cvičení, kterého se zúčastnili se svými stroji hasiči ze Šumperka, Temenice a Kopřivné. Následoval slavnostní průvod obcí na zahradní slavnost a večer se konala lidová veselice.
Tragické pozadí měl okresní hasičský den, který se konal 28. června 1914 při příležitosti 25. výročí založení bratrušovského sboru. Zúčastnilo se ho 59 sborů se 121 delegátem. Přítomní se nad ránem druhého dne dozvídali, že byl v Sarajevu spáchán atentát na Františka Ferdinanda d´Este.

Sledování historie bratrušovských hasičů po roce 1945 je problematické, protože zejména pro 40. a 50. léta se dochovalo jen několik údajů. Kronikářské zápisy až do roku 1977 jsou vesměs několikavěté, málo faktografické. Od roku 1978 kronika nebyla vedena vůbec. Samotné písemnosti jsou torzovité a záznamy z let 1980 až 1992 se nedochovaly vůbec. Situaci jsem mohl zatím sledovat do konce 20. století, další údaje až do současnosti musím vytáhnout z kroniky.
Poválečná místní jednota Československého svazu hasičstva byla v roce 1953 přejmenována na místní jednotu Československého svazu požární ochrany, roku 1969 na MJ Českého svazu požární ochrany, v roce 1973 na základní organizaci Svazu požární ochrany. V roce 1991byl obnoven termín hasič s názvem Sbor dobrovolných hasičů.
První údaj o hasičské činnosti českého obyvatelstva obce po 2. světové válce pochází z 30. července 1945, kdy poslední velitel německých hasičů Johann Langer předal hasičský inventář do rukou F. Turečka a F. Gronycha.
28. července 1945 svolal Josef Janků ustavující schůzi Sboru dobrovolných hasičů. Za účasti 12 členů byl ustaven starostou a jeho zástupcem Felix Gronych. Nový výbor byl vytvořen 26. srpna 1945 a sestával z 8 členů. Tehdy měl sbor již 27 členů.
První valná hromada SDH se konala 6. ledna 1946. Starostou se stal J. David, kterého již v květnu téhož roku vystřídal Fr. Rýdl, velitelem se stal Š. Vybíral a jednatelem F. Gronych. Do roku 1990 se ve funkcích ve výboru vystřídala řada lidí. Z předsedů to byli mj. Antonín Bín st. a zejména Zdeněk Procházka, který vykonával také post velitele. Vedle něho si mimořádnou pozornost zaslouží Felix Gronych, který procházel mj. funkcemi předsedy, velitele a jednatele. Další oporou sboru byl Antonín Bín ml. a řada dalších. Z druhé poválečné generace hasičů byli velmi agilní mj. Miroslav Eliáš, Miroslav Diviš, Alois Míča, aj. Díky trvalé práci s chlapeckým a dívčím dorostem se vytvořila silná třetí generace, kdy se vedle jedinců jako je Luboš Bín a Jiří Fabiánek do činnosti sboru zapojily manželské páry … doplnit včetně funkcí.
Údaje o členské základně jsou velmi torzovité. Například v roce 1962 měla jednota 49 členů, z toho 4 ženy, 1972 29 členů (z toho 4 ženy), 1976 27 členů (3 ženy), 1989 29 členů (4 ženy). Více údajů je z 90. let – např. v roce 1992- 1996 byly z celkového počtu 45 členů 4 ženy a 18 mladých – zásahovou jednotku tvořilo 9 mužů. Roku 1994 z 57 členů bylo 14 žen a 15 mladých. Zasloužilí členové byli odměňováni různými druhy ocenění – například na výroční schůzi 6. prosince 1964 dostali čestná uznání zakládající členové jednoty, jiní za dlouholetou činnost, další za pomoc při výstavbě požární zbrojnice apod.
Z materiálního vybavení požárníků se mi např. nepodařilo vypátrat, kdy byla získána přenosná motorová stříkačka. V roce 1952 bylo ve Zvoli zakoupeno hasičské auto Praga RN, které bylo roku 1995 odprodáno do Veterán muzea v Rapotíně za 5000 Kč. 16. září 1956 byla v obci zapojena siréna, takže funkce trubačů bylo možno zrušit. O stavbě nové požární zbrojnice se uvažovalo již v roce 1952. Na výroční schůzi 8. ledna 1956 byl kritizován Okresní výbor ČSPO, že slibuje finanční pomoc na stavbu zbrojnice, ale závazek neplní. Realizace se posunula na začátek 60. let. 28. listopadu 1964 proběhla kolaudace nového objektu a 6. prosince téhož roku se v něm konala výroční schůze. Stará zbrojnice byla později (kdy?) zbourána. Zbrojnice na horním konci obce byla upravena na soukromou garáž. Sboru byla vrácena v roce 1993 a roku 1999 prodána za 20 tisíc Kč. Nákupy výstroje a výzbroje nelze kvůli nedostatku písemností vysledovat. Podle záznamu z roku 1991 měl sbor vozidlo PV3S a funkční Tatru s cisternou. V roce 1994 byla v evidenci sboru ještě Avie 30. Vznikla tak potřeba zásadní přestavby hasičské zbrojnice, která byla dokončena v roce 1997. Roku 1995 byla opravena sušárna hadic a nakoupeny nové uniformy.
V poválečných letech již naštěstí nedocházelo k tolika požárům jako za Rakousko-Uherska a v meziválečném období první republiky. První takovou událostí, při které pomáhali bratrušovští hasiči, byl požár výměnku čp. 146 (Švestkovi) 26. dubna 1949. Někdy kolem roku 1950 vyhořela stodola, která stávala mezi pomníkem padlých a hřbitovem. Kolem roku 1960 vyhořela stodola selské usedlosti čp. 83 (dnes J. Papšík). 27. ledna 1962 vyhořel kulturní dům čp. 87, který stál vedle školy. K události došlo v nočních hodinách, kdy v objektu probíhal tradiční požárnický ples. Příčinou požáru byla bezesporu stará elektroinstalace, jejíž oprava se plánovala již v roce 1956. Bratrušovský sbor zasahoval v případě potřeby i v jiných obcích v okolí Šumperka. Například v roce 1994 při lesních požárech v Petrově a Vysokých Žibřidovicích. Téhož roku odvedli výbornou práci při požáru šumperského divadla, za což dostal sbor od přednosty Okresního úřadu odměnu 3600 Kč. Významnou pomocí přispěl sbor také při povodní v roce 1997. Doplnit o další. Od 60. do konce 80. let prováděli požárníci v rámci prevence protipožární prohlídky domů, kdy se zaměřovali zejména na závady na komínech v půdních prostorách.
K nejvýznamnější poválečné události bratrušovského sboru patřilo uspořádání Okrskového sjezdu hasičů, které se konalo v obci 18. června 1950. Program připomínal slavné okresní hasičské slavnosti z let 1909 a 1914. Ráno v 5 hodin byl budíček, v 7.45 byly u pomníku padlých položeny věnce, v 8 hodin se konala polní mše, kterou celebroval farář z Rejchartic, v 10 hodin se konalo požární cvičení, ve 12.30 prošel vesnicí průvod. Odpoledne se při cvičení představily hostující sbory a večer se konala lidová veselice.
Požárníci pořádali i další cvičení a účastnili se soutěží v jiných obcích – informací o tom se zachovalo málo. V roce 1963 se mladí požárníci zapojili do soutěže o nejlepší požární družstvo. V roce 1966 vybojovaly dorostenky v okresním kole soutěže první místo a získaly broušenou vázu. Jistě největšího úspěchu v celé historii bratrušovských hasičských sborů dosáhly dorostenky v roce 1998, kdy ve společném bratrušovsko-bludovském družstvu získaly v krajské soutěži požárního sportu v Ostravě 4. místo a na stejném stupni skončily dokonce i v celostátním zápolení ve Strakonicích.

Drahomír Polách